Vévodkyně z Devonu
7. 5. 2011
Zámkem se ozval křik. Druhý den našli tehdy 19letou dědičku trůnu, vévodkyni z Devonu, mrtvou. Někdo ji v noci zavraždil. Od toho dne se začali dít divné věci. Tělo zmizelo. Přesně rok po její smrti, v den korunovace nového krále Velké británie-jejího bratrance Petera se stala strašná věc. Jeho tělo našli v ložnici, bez života, bez kapky krve a s vyrytém A na tváři. Začali série vražd, vždy stejné, A na tváři, bez krve. Začali tradovat zvěsti o pomstě Anastasie z Devonu, staletí terorizovala Anglii společně s démony a dalšími upíry.
„Takže, jdeme na večeři, lásko?“ Objal brunetku vysoký černovlasý muž s nebezpečnými zuby.
„Ovšem..dost mi vyhládlo.“ S těmito slovy se odebrali na banket šlechticů. Po chvíli začali vybíhat lidi, křičeli a naříkali.
„Výtečné..“ Otřela si rty od krve dívka a hodila na zem jednoho rytíře.
„Jsi tak chladná..tak zlá…tak nádherná.“ Usmíval se upír.
„Díky Johnatane.“ Řekla s úsměvem a oba upíři zmizeli v temnotě.
„Kde ste tak dlouho byli?!“ Zuřil jeden z démonů.
„Klidni se, baby, slyšela jsem, že krev démona je prý lepší než ta lidská.“ Upřela na něj nebesky modré oči a olízla si rty. Démon jen polknul.
„Anastasie, mám pro tebe úkol. Jsi nejlepší z mých poddaných. Na druhém konci světa exiustuje pár lidí, kteří by mohli ohrozit naši existenci a náš cíl.“ Mluvil tajemný muž.
„Jasně šéfe, postarám se o to, kdo?“ Vzala do ruky svou dýku ležící na stole a čekala na instrukce.
„Rozumím pane, vyřídím to co nejdříve.“ Kývla když domluvil.
„Vrátím se za pár měsíců, lásko, dej na sebe majzla.“ Políbila upíra který stál nedaleko od ní a zmizela. Objevila se v Japonsku.
„AA!“ Zařvala jen co viděla slunce vysoko na nebi, skočila do nejbližší jeskyně a rychle dusila plameny na svých rukách.
„Super…Mi taky mohl říct že je tu poledne.“ Vrčela a doutnali jí vlasy. Počkala v jeskyni jako netopr než se setmí a vyšla ven. Kolem jedenácté došla k bráně svého cíle-Konohagakure no sato. Najednou jí na hlavu skočila kočka a na ní asi tři další děti. Sissi, tak jí všichni démoni říkali, nesnášela své jméno, je ze sebe shodil, kočku držela za kůži na krku a pražila je pohledem. Přitom se dívala na jejich šíje.
„Ovládej se! Hned první den se nesmíš prozradit!“ Napomenula se v duchu.
„Pardon…“ Koktal střapatý kluk.
„Hej co to jako děláš?! Konohamaru, seš v cajku?!“ Ozval se jiný hlas a Sissi ležela na zemi.
„Kdo kurva ste?!“ řvala naštvaně, probudila celou Konohu.
„Já sem Uzumaki Naruto! Příští hokage!“ Vychloubal se.
„Ach, tak to pak chápu…Ještě otázečku, seš syn čtvrtého hokage?“ Ptala se mile a prohlížela si jeho krk.
„Vim já?“ Zavrčel.
„Hele ty…růžovko!“ Otočila se na Sakuru.
„Hey! Tenhle tón si vyprošuju!“ Odsekla.
„He, kdybys věděla s kým mluvíš…celá Anglie se mě bojí.“ Prohnalo se jí hlavou.
„Vem to ďas, čí je ten „hokage“ spratek?“ Zatřepala hlavou. Naruto byl již pryč.
„Tse…nevím přesně, rodiče to tutlaj, všichni dospělí v Konoze se ale na něj dívakj jako na syna démonů.“ Chechtala se Sakura. Sissi se zvednula a zmizela ve tmě.
„Prvotní!“ Dupla někde za Konohou.
„Co chceš?“ Ozval se hlas.
„Jistou drobnost ste zapomněl, lidé v noci spí, a já ve dne hořím.“ Pražila nejvyššího ze všeho zla pohledem, až se mu udělalo nevolno, Sissi byla nejlepší ze všech upírů, a daleko lepší než démoni, díky své nenávisti. A on to věděl.
„He…na to sem nepomyslel…co takhle…“ Přehraboval se v kapsách svého pláště. Hodil jí lahvičku čehosi, co připomínalo rajský džus.
„Krev draka.“ Řekl mile. Upírka se otřásla. Krev zvířat byla odporná. Jednou jí v jednom baru přinesli krev z koně, místo té, kterou chtěla. Bylo to velmi nechutné.
„Co mi to udělá?“ Czala si jí do ruky.
„Řekněme…že vydržíš po jednom loku 6 hodin na slunci.“ Pokrčil rameny a zmizel. Krásná lahvička skončila v její kapse. Ubytovala se v jendom hotelu v Konoze. Zatáhnula všechny závěsy a rolety aby se do pokoje nedostalo slunce ráno, a usnula. Vzbudil jí kohout. Oblékla se, učesala, když zabíjela, tak jedïně s úsměvem a perfektně upravená. Odešla na recepci. Pak přešla ke dveřím. Zhluboka se nadechla, zavřela oči a cvakla si dračí krve, jak předpokládala-odporné. Pomalu chytila za kliku a otevřela, opravdu-nic se nestalo. S úsměvem šla hledat lidi, které měla poslat ke všem čertům-Uzumaki Naruto, syn čtvrtého hokage, Hyuuga Neji, syn Hizashiho, Hyuuga Hinata, dcera vůdce klanu Hyuuga a Yamanaka Ino, dcera Inoichiho. Kručelo jí v žaludku. Sednula si do nejbližšího baru.
„Jednu AB….eh, chci říci, porci toho co tu děláte.“ Objednala si. Tlouštík jen zavtěl hlavou.
„Jo a…včera mě na ulici srazil takovej ježatej kluk, představil se jako příští hokage Naruto, nevíte čí je to syn?“ Ptala se mile.
„Naruto?“ Škubnul sebou.
„Proč to potřebujete vědět, ještě nikdy sem vás tu neviděl. Kdo ste?“ Lekl se.
„Jsem Nasty, turista z Ruska, slyšela jsem co udělal, zachránil Konohu před zničením, chci mu poděkovat, jenže mi někdo řekl, že jsou tu dva Narutové,, jeden rybář, druhý syn Čtvrtého hokage. Tak se ptám, je Naruto Uzumaki potomek čtvrtého? Usmívala se. Teuchi ji mezitím přinesl jídlo.
„Ano, Naruto Uzumaki je opravdu syn Čtvrtého. Je skvělý…doufám že bude příští hokage..“ Usmíval se tlouštík. Sissi vyplivla nudle.
„Brr! Co to k sakru je?! Chutná to jak…radši nebudu řikat co!“ Odstrčila to do sebe.
„Hej!!!“ Řval zase známý hlas.
„tobě nechutná rámen od Teuchiho?“ Chytil jí pod krkem.
„Chceš to?“ Ptala se mile a nenápadně nasypala do jídla jed ze svého prstenu. Naruto jí okamžitě pustil a začal se ládovat hodně otrávenou baštou.
„Takže…jeden by byl, zbývají tři.“ Promnula si ruce a odešla. S rukama v kapsách se potulovala po Konoze, když se blížilo uplynutí 6 hodin, zas si dala loka toho hnusu. K večeru málem omdlela, proti ní šel Naruto.
„Ty neřáde…“ Procedila skrz zuby, Naruto byl akorát zelenej. Plížila se za ním. Vyskočila na stroma a z kapsy vytáhnula dýku. Zabodla se mu mezi lopatkjy a musela ho zabít.
„Možná si přežil otravu…tohle ale ne.“ Vytáhla z něho svou dýku a odešla do svého pokoje, s klidným svědomím, že už jen tři.
„Do řitě! Přece něni nezničitelnej!“ Zuřila, kdžy ho ráno uviděla z okna, nic mu nebylo.
„Dobře…jen klid…toho supermana si nechám na konec a osobně z něj vysaju poslední mililitr krve!“ Vrčela.
„Kdopak tu je dál…“ Dívala se na cár pergamenu.
„Ino!“ Vyrušil jí hlas, k blondýnce běžela ona růžovka z prvního dne.
„Ahoj..jak se máte…tebe už znám a ty jsi?“ šla k nim a přátelsky se usmívala.
„Yamanka Ino.“ Řekla mile, aniž yb věděla, že si podepsala svým jménem ortel smrti.
„Vítečně….“ Prohnalo s ejí hlavu a podala jí ruku.
„A ty si
“ Nedalo růžovce.
„Nasta Vonodenovičová.“ Přeházela písmena svého přímení a zmizela za rohem. Ino se rozloučila se Sakurou a šla domů. Zabít Ino pro Sissi, Anděla smrti z Anglie, byla hračka, dala jí ruku na pusu a zatáhla jí do postraní uličky. Nevysála ji, to že je upír v Konoze se nesmělo profláknout. Chytla jí tedy jen za hlavu a prudce otočila, Ino se složila na zem mrtvá. Sissi tam byla ještě další tři hodiny a aranžovala důkazy v neprospěch místního kapsáře o kterém se dozvěděla.
„Holka sorry, není to osobní.“ Podívala se ještě na Ino,rpoměnila se v netopýra a odletěla pryč. Brzy toho byla plná celá Konoha, zatknuli zlodějíčka a Sissi z toho vyšla v pohodě.
„Skvělé…“ Libovala si.
„Zítra večer maškarní ples..? Úžasná příležitost. Tohle by nesvedl ani Johnny..“ Strčila si ruce do kapes a odešla.
„Tak jak ti to jde?“ Ozval se známý hlas
„Mohl by ste mi krapet věřit…Jednu sem už dostala, a zbytek oddělám zítra při karnevalu..“ Odpověděla.
„Jsi nejlepší.“ S těmito slovy zmizel.
„Já vím..“ Zamrmrala si pro sebe. Den strávila v netopýří kůži, obhlížela si Hyuugy a hledala, který z nich je Neji a který Hinata. Večer se vrátila s informacemi. Netušila ale, že její přítomnost Narutovi nedala spát, pomalu mu začali docházet souvislosti, otrávený rámen, nůž v zádech, teď smrt Ino a u všeho byla „Nasty“. Začal jí podezřívat. Uplynul den, večer přišla do velkého sálu v nádherných šatech a maskou na obličeji, stejně jako všichni ostatní. Byli černé, doplněné zlatem. Její korunovace na královnu Anglie měla proběhnout ve stejných, jenže v bílých. Pod sukní měla i dýku pro případ nejhorší. Všichni se náramně bavili, bez nejmenšího tušení o přítomnosti Anděla smrti, Sissi. Všichni? Naruto měl podezření, a to dost vážné. Nevěděl ale…která to je. Věděl, že kapsář je nevinný, a že Ino zabila stejná osoba, jako se již dvakrát pokusila zabít jeho. Sednula si k němu. Bylo to paradoxní. Povídali si, smáli se, Naruto jí vyprávěl o Sauskem a o svém životě. Pod maskou se neudrželi slzy.
„Do řitě! Staletí sem nebrečela ani nic necítila! Kurva proč zrovna teď musí vše ven?!“ Zuřila v duchu a snažila se to potlačovat, aby to nebylo moc nápadné.
„Kvůli nenávisti a touze po pomstě opustil Konohu…opustil svůj tým. Kvůli debilní pomstě, zaslepený nenávistí…“ Povzdechnul si Naruto. V Sissi se něco zlomilo a rychle odběhla pryč, zamknula se na záchodě, po tvářích jí tekli slzy.
„Co to vidím?“ Ozval se zas známý hlas.
„táhni k čertu!“ Zařval nešťastně a sáhla po stříbrném kohoutku u umyvadla a hodila ho po něm, měla popálenou celou dlaň.
„O co se nsažíš? Víš že nejsem upír.“ Usmíval s eprvotní.
„Neslyšel si?! Vypadni!“ Zařvala nešťastně a zvedla se.
„Přísahám že tě na místě zničím, pokud ihned nevypadneš, nejsem opravdu v moc dobré náladě!“ Zuřila a v ruce se jí zableskl nůž, jehož rukojeť byla posázená rubíny. Prvotní poodstoupil.
„Dobře…Klid…“ Koktal.
„Nech to na mě a už mě přestaň kontrolovat jak nějakou neschopnou nulu!“ Hodila nůž. Prvotní tak tak zmizel. Sissi si obvázala ruku kouskem plátna, ze kterého byla záclona, sebrala zbraň a snažila se uklidnit. Proč se Prvotní její zbraně tak bál? Je to dýka z Kamelotu, dříve byla Morgany La Fay. Ta zbraň je ho schopná bez problému zničit. Opláchla si obličej vodou. Podívala se do zrcadla, bylo to podivné, nevidět se v zrcadle.
„P5ála bych si přejít na druhý břeh…“ Povzdechla si, otřela se a nasadila si masku.
„To zvládnu.“ Povzbudila se ještě. Ani nechápala, jak to, že se tak sesypala, když Naruto začal mluvit o Sasukeho….jejich osudy si byli velice podobné. Vrátial se do sálu.
„Co si tak najednou odešla? Pro boha..co se ti stalo?“ Vyjekl Naruto, když uviděl obvázanou ruku.
„To nic, jen sem se škrábla. Potřebovala jsem si odskočit na malou.“ Zalhala s falešným úsměvem. Nakonec k nim přisedli i ostatní shinobi Narutovi generace. Naruto začal něco větřit. Večer odešla Sissi s Nejim.
„Pro boha…to byla ona!“ Koktal Naruto, zahlédl jasně tyrkysové oči, které si pamatoval z toho dne v Ichiraku.
„Kdo zase?“ Ptal se ospale Shikamaru.
„To vám vysvětlim pak! Musíme rychle zachránit Nejiho!“ Zařval Naruto a všichni vyběhli ven.
„Sundej si maksu.“ Řekl Neji a objal ji. Zrak Sissi spadnul na jeho krk. Tak moc chtěla ochutnat krev toho shinobi…..Ale ne…prozradila by se. Tak sáhla na dýku, rozmáchla se, zastavila se kouske od jeho hrudi. Neji málem omdlel leknutím. Odstrčil ji od sebe a postavil se do bojové pozice, na rozdíl od Sissi která se opřela o strom…svezla s epo kmeni dolů.
„Ne…já nemůžu…“ Zaklonila hlavu nešťastně aby slzy nemohli ven. Zahodila zbraň a složila hlau do dlaní. Teď už to Neji totálně nechápal.
„Nechci zabít…ne kvůli strachu Prvotního jako sem to staletí dělala, likvidovala jeho nepřátelé které jsme ani neznala, sem ubohej vrah…“ Zuřila.
„Neji! Si v pořádku?!“ Přiběhl Naruto.
„Sakra! Vysvětlí mi někdo co se tu děje?!“ Zařval Shikamaru.
„Ino nezabil Shiroku, ale Nasty!“ Ukázal na upírku.
„Cože?“ Nechápali všichni.
„Před pár dny mi dala otrávený rámen, Tsunade řikala, že nebýt Kyuubiho, byl bych mrtvej, ten jed by prý zabil deset chlapů, když mě pustila z nemocnice, pokusila se mě zabít znova, minula jen o kousek srdce svým nožem.“ Zvednul ze země zbraň.
„to je blbost..“ Ušklíbla se Skaura.
„Ne, ten váš místní kapsář byl opravdu jen obětní beránek.…Naruto…jsi chytřejší než sem si myslela.“ Usmála se, poprvé přívětivým a pravým úsměvem.
„Nasty…“ Podíval se na ní Choji vražedně.
„Nasty mi říkala má chůva když sem byla malá…mé celé jméno je Anastasia z Devonu. Lidé mě znají spíše jako Anděla smrti. Měla jsem úkol zabít čtiři lidi kteří by byli schopni zničit Prvotního…já to ale nedokážu…prostě, Naruto, nevím co to máš za schopnost, ale během večera si mi otevřel oči…staletí jsem zabíjela bezdůvodně…kvůli pomstě, poháněná nenávistí. Ale já už tak dál nemůžu…Děkuju, Naruto.“ Sundala si masku.
„Anastasia z Dveonu žila v patnáctém nebo šestnáctzém století, tak ěnjak nás o ní učili na akademii, zavraždili ve věku 20 let.“ Chechtala se Sakura.
„V 19.“ Opravila ji brunetka.
„Poté, co mě Peter nechal zabít kvůli trůnu jsem nemohla spočinout, nemohla jsem dojít klidu. Neměla jsem pocit naplnění a stále ho nemám. Jako duch jsem zůstala na zámku, v Anglii, pak mě objevil Jonathan a udělal ze mě upíra a já se stala nejobávanější osobou všech dob, kam se na mě hrabe Dracula. Oplatila jsem Peterovi stejnou kartou, ale to mi netsačilo, touha po krvi byla tak obrovská….“ Stoupnula si.
„Ty!“ Zařval Sai nešťastně a zabodl jí kunai do ramene.
„Ty jsi neposlouchal, co jsem teď říkala? Jsem upír.“ Vytáhla ze sebe zbraň, rána se ihned zacelila.
„Zabila si Ino!“ Řval hystericky.
„Věř mi že to nebylo osobní…byla jedna ze čtyř.“ Zkroutila mu ruku za záda, měla nadlidskou sílu.
„Kdo je další? Naruto..a dál?“ Ptal se přísně Shikamaru.
„Neji a Hinata…klidně mě zabijte, já nedokážu zabít vás. Jako upír jsem selhala.“ Podívala se na Naruta, který držel v ruce její zbraň.
„Dělej..zabodni mi ji do srdce. Pošli mě do pekla.“ Zavřela oči. Naruto pevně tisknul rukojeť.
„Dokážeš Ino přivést zpět?“ Ptal se naštvaný blonďáček. Sissi zavrtěla hlavou.
„Sissi, prosím, existuje způsob?“ Řekl ne3ťastný Choji.
„Sisis?“ Otočil se na něj Kiba.
„Ano, Sissi I. Půvabná, pod tímhle jménem ji znali poddaní, milovali ji.“ Vysvětlil. Na tváři brunetky se opbjevil milý úsměv.“A já jim oplatila krveprolitím..“ Řekla s úsměvem. Naruto se rozeběhnul proti Sissi, ale také se zatsvail.
„Na co čekáš? Zabila jsem tvoji kamarádku, chtěla jsem zabít tebe, i tvou milovanou a další přátelé..chtěla jsem při téhle příležitosti srovnat Konohu se zemí.“ Podívala se do modrých očí.
„Nejsem jako ty…vypadni z Konohy, odejdi z Japonska a už se nikdy nevracej.“ Hodil dýku Naruto pryč.
„Jsem ráda..že mé pokusy selhaly a konoha, vůbec, celý svět shinobi nepřišel o nejlepšího ninju…“ Zvedla svou zbraň ze země a uklidila ji do pouzdra pod sukní. Naruto šel pryč. Sissi se jen dívala jak docházejí.
„Promiň….Neji.“ Povzdechla si a proměnila se v netopýra, odletěla pryč. Pár týdnů vše šlo skvěle, než tým 7 a Gai tým narazil v lese na tým Hebi. Byla to pořádná rvačka. Hebi, i kdžy jich bylo míň, měli navrch. Karin byla úžasná navigátorka a analytička. Najednou zmlkla. Ucítila bolest, z krku jí začala téct krev, ale ne kvůli kousnutí, kvůli čepeli nože.
„Spis sladce.“ Řekl hebký hlas. Naruto ležel na zemi a díval se na Sauskeho jak jde k němu, už se viděl na onom světě, nic se však nestalo, Sasuke odletěl několik desítek metrů pryč a smetl sebou i Suigetsu s Juugem.
„Anastasie…“ Koktal.
„Jsme si kvit.“ Natáhla k němu ruku. Aby se zvedl.
„Ty jsi se vrátila?“ Divil se.
„Ano, nemohla jsem prostě jen odejít.“ Kývnula.
„A kdo seš ty?!“ zuřil Sasuke a zvendul se. Zaútočil na ní s chidori.
„Kolemjdoucí.“ Ušklíbla se a poslala proti Sauskemu proud energie. Sasuke tak tak uhnul.
„Karin! Kdo ej to?“ Otočil se směrem k úkrytu růžovlásky.
„Měl by jsi koukat spíše nahoru…a nebo dolu? Tvoje kamarádka už čmuchá k fialkám zespoda.“ Odpověděla Sissi na jeho tavý pohled.
„Kdo seš sakra!?“ Zařval naštvaný Uchiha.
„Sissi, a ty asi budeš Sauske, Naruto mi o tobě říkal, dotkneš se ho a zabiju tě.“ Zableskl se jí v ruce nůž od krve.
„Nejsi ani shinobi, co by mi nula jako ty mohla udělat?“ Rozesmál se.
„Naruto…odveď zbytek svého týmu, postarám se o ně. Nechci abys byl obětí jeho slepé nenávisti.“ Otočila se na Naruta.
„Nezabij ho, na kolenou tě prosím.“ Zašeptal Naruto a všichni odešli pryč.
„si troufáš.“ Chechtal se Suigetsu, ale to bylo to psolední co řekl, proud energie pohlt jeho tělo a on spadnul mrtvý na zem.
„Nejsem shinobi, nejsem voják, samurai též nejsem. Avšak nejsem ani civilista. Hádej kdo jsem.“ Promluvila.
„Jsi dcera někoho z nich.“ Zaútočil Juugo.
„špatná odpověď.“ Poslala ke všem čertům i jeho. Začala se Sasukem bojovat. Po chvíli byl Sauske vyčerpaný.
„Chceš nápovědu?“ Ptala se s úsměvem.
„Di do hajzlu.“ Zahuhlal a hodil po ní katanu, probodla jí skrz na skrz.
„Jsem nesmrtelná.“ Hodila mu ji zpět, zabodla se milimetr od jeho nohy. Zas bojovali, Susanoo i Amaterasu proti ní byli bezmocní.
„Chceš další?“ Ptala se mile. Sasuke znovu zaútočil.
„Jsme z Anglie.“ Chytila jeho zbraně a hodila ho po něm.
„Seš démon!“ Zařval nešťastně.
„špatná dopověď!“ Prohlásila a Sauske se ocitla nad propastí, držela ho za krk.
„Jsem upír. Anděl smrti.“ Řekla mile.
„Sasuke…rpoč to děláš?“ Změnila téma.
„Protože je to můj osud, jsem smtitel!“ Zučřil.
„Osud lze změnit. Budeš-li věřit, že to jde.“ Usmívala se.
„Nech si ty kecy!“ škubal sebou.
„Víš že bych tě nejraději právě pustila? Ale neudělám to. Potkala jsem jednoho moudrého muže. Ty ho znáš také-Uzumaki Naruto. Zachránil mi život. A teď mě požádal, abych ušetřila tvůj. Sauske, Naruto v tebe věří. Ještě není pozdě abys ses chytil jeho ruky, pomůže ti, tak jako mě.“ Hodila ho na pevnou zem.
„He….Vůbec nevíš jak se cítím! Vůbec nevíš co jsme rpožil nikdy to nemůžeš pochopit! Přišel jsme o celou rodinu! Přísahal jsem, že se pomstím. Naruto je kretén kterej to nechápe!“ Zařval.
„Naopak, vím dobře jak se cítíš. Vím o tobě vš, Uchiho Sauske, naše osudy nejsou zas tak rozlišné.“ Usmívala se.
„A co je mi do toho? Ty jsi snad přišla o celý klan během jediné noci?!“ Řval jako smyslů zbavený.
„Ne…ale zabil mě vlastní člen rodiny. Pomstila jsem se. Ale pomsta nic neřeší, nevrátí ti to, co ztratíš, neobživla jsme, když sem prolila Peterovu krev. Stejně jako tvoje rodina, když proliješ Itachiho. Rozmysli si co uděláš. Máš na výběr, buď se dál žeň za pomstou…..a já tě zabiju. Nebo se smiř s osudem a podej ruku Narutovi.“ Vytáhnula dýku a namířila ji proti Sasukemu.
„Sissi ne!“ Zařval Naruto a odhodil ji stranou. Sauske se sumál a začal bojovat s Narutem. Sissi se držela kořene ve stěně propasti.
„Ty idiote!“ Zuřila a vyskočila nahoru.
„Naruto…Naruto pozor!“ Zařvala nešťastně. Naruto se otočil, tak tak se vyhnul letícímu šípu, to Sauske takové štěstí neměl, zabodl se mu přímo do srdce.
„Ahoj lásko.“ Usmíval se černovlasý muž v dlouhém tmavém plášti s bledou pletí a nebezpečnými zuby. Jen jeho smaragdové oči zářili. Sissi vyskočil na nohy.
„Říkal jsem si, kde jsi, půl roku jsi pryč, měl sem strach.“ Objal ji.
„Kdo to je?“ Ptal se Naruto.
„Jonathan.“ Vydechla.
„Vidím, že máš problémy….pomůžem ti s tou verbeší.“ Dodal. Ze křoví vylezli démoni.
„Jonny…prosím ne.“ Postavila se před překvapené shinobi. Rychle sáhla do kapsy a napila se dračí krve. Skoro zapomněla.
„co rposím?“ Nechápal Lenny, jeden z démonů.
„Ne…nedovolím vám aby ste jim cokoliv udělali.“ Utrhla větev z blízké lísky, byla nebezpečně ostrá.
„Vypadni.“ Položila ji Jonnymu na hruď.
„Co to děláš?“ Nechápal.
„Rozcházím se s tebou, stačí že si ze mě udělal krvelačný monstrum…zabít mé přátelé ti neodvolím.“ Pražila ho pohledem.
„Naruto! Okamžitě se zdekujte!“ Zakřičela na všcehny přihlížející.
„Ne! Nenecháme tě tu! To přátelé nedělají!“ Vyskočila z úkrytu Tenten.
„Dobře…miřte na srdce.“ Povzdcehla si.
„Sissi?“ Divil se John.
„Nepochopil jsi to? Už nehraju za zlo. 527 let stačilo.“ Pražila ho stále pohledem a zaútočila. Rozpoutala se obrovská bitva.
„Opravdu je mi líto…že musím zabít tak úžasnou upírku.“ Držel ji Jonathan pevně za krk.
„Mě tvá smrt nemrzí…miláčku.“ Ušklíbla se. Zabodla mu do srdce kolík.
„Sissi..“ S těmito slovy na rtech se rozpadl na popel.
„Půl tisíciletí s tím grázlem..“ Zatřepala hlavou a otřela si čelo od potu a prachu. Vrátila s ek ostatním. Čekalo ji hrozné přivítání. Všichni byli svázaní a viseli nad lávou. Stál tam Prvotní, ale ne jako hologram, osobně.
„Doslechl jsem se, že jsi přeběhla, to jsi neměla dělat. Odhoď zbraně, Anastasie!“ Díval se na ní přísně. Sissi si odepnula pásek na kterém byla brašna se zbraněmi a hodila ho pryč.
„Dobře…jen klid, pusť je.“ Šla blíž.
„Klidně..“ Nařízl provaz.
„Opovaž se!“ Natáhla ruku.
„Mám návrh…tvůj život…za jejich.“ Ušklíbl se. Naruto vrtěl hlavou jako splašený.
„Dobře.“ Souhlasila. Prvotnímu se usmál a nastavil proti ní meč. Zaútočil na bezbranného….ale velmi rychlého.
„Di do hajzlu ty zprasesyne!“ Zařvala. Tak tak uhnula meči. Provaz praskal. Sissi Prvotního odkopla a skočila do lávy po shinobi. Dostala je na trávu. Štěstí že byla nesmrtelná. ¨
„Všichni v cajku?“ Oddychovala. Prudce se zvedla, do holé ruky chytila meč kterým jí chtěl useknout hlavu Prvotní, další ze způsobu jak zabít upíra. Po ruce jí tekla krev z rány.
„Sissi.“ Lekla se Hinata.
„Jděte pryč…prosím.“ Procedila mezi zuby.
„Radí vám dobře, jen co jí pošlu na onen svět, zabiju vás.“ Chechtal se Prvotním. Všichni odešli. Boj byl dost dlouhý. Sissi byla nahnána ke skále, vedle ní ležela dýka.
„Poslední přání?“ Ušklíbl se.
„Ano, pozdravuj od nás satana!“ Ozval s ehlas, Sissi hodila dýku, Prvotní se dostal rasenganu, a juukenu. Dýka mu trčela z čela, hlava ležela několik metrů od trupu, a ještě dál od nohou.
„V pohodě?“ Usmíval se Naruto.
„Ano..děkuju..“ Zvedla s úsměvem. Narutovi ale tekli slzy po tvářích. Došel k Sasukemu. Kleknul si k němu a zavřel mu oči.
„Jeho nenávist ho pohltila…a nakonec i zničila…takhle je to pro něj lepší.“ Položila Narutovi ruku na rameno upírku. Napila se znovu dračí krve.
„Co to furt piješ?“ Ptala se Hinata.
„To, díky čemu jsem ještě neshořela. Dračí krev.“ Odpověděla.
„Co bude teď?“ Vstal Naruto s uslzenýma očima. Sissi se začala smát, až z toho slzela. Nikdy nechápal.
„Nasty…“ Objal jí Neji. Sissi se k němu otočila.
„Konečně mám pocit naplnění, můžu přejít na druhý břeh.“ Zašeptala. Neji spojil jejich rty. Líbali se dokud se Sissi neodtáhla
„Žij blaze Neji…i za mě. Sbohem…miluju tě.“ S těmito slovy se rozplynula v záři světla.
„stejně by vám to neklapalo.“ Ušklíbl se Naruto.
„Proč mylsíš?“ Sklopil levandulové oči Hyuuga.
„Je o 582 let starší než ty.“ Rozesmál se Naruto. Neji mu vlepil pohlavek. Došel k hromádce popela, která zybla po hlavě Prvotního a vytáhnul z ní nádhernou zbraň.
„Já vím…Sissi.“ Podíval se k nebi a zbraň hodil mezi své ostatní.
„Kde je Sissi?“ Rozhlížela se Sakura.
„Není snad…“ Lekla se.
„Ne…v našich srdcí bude žít pořád.“ Špitla Hinata.
„Ale Sauske je mrtvej.“ Vzlyknul Naruto. Sakura omdlela. Ten den se Neji vydal do Anglie i se svým týmem „kvůli misi“.
„A co přesně tu máme dělat?“ Nechápala Tenten.
„Co chcete.“ Zmizel v kouři. Objevil se ve Westminsterském opatství. Konkrétně u hrobu Anastasie z Devonu.
„Položil na něj rudou růži.
„Odpočívej v pokoji.“ Zašeptal, i když byl v budově, ucítil vítr jak ho pohladil po tváři. Odešel ke svému týmu. Ti zatím lítali po Londýně jako šílení, vše prozkoumali. Byli rpostě typický turisti.
Komentáře
Přehled komentářů
Compression est comment calleux votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur determination pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre moelle bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la vacances de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/acheter-cialis-pfizer-emploi/
Blood Coerce : Blood on chart
(Auplivalep, 9. 10. 2018 4:49)